Kdy bylo košer hrát kostky a kdy vysedávat v kavárně? Jak vznikl volný čas a jak ho trávili Židé? Nad těmito otázkami jsem si lámal hlavu při přípravě své diplomové práce na pražské hebraistice (FFUK). Letos se diplomka dostala ve zkrácené verzi do kolektivní monografie o židovských obecních knihách, takzvaných pinkasim. Jak pracovat s těmito archivními saláty v rukopisné směsi hebrejštiny s jidiš a jaké otázky jim klást? Nad jsme se zamýšleli se slovutnými docenty a věhlasnými doktorkami. Vznikla taková insajderská záležitost, ve které je můj příspěveček spíš takovým folklórním oživením.
Malá ukázka zde:
„Marní své dny žertováním a lehkovážnostmi, jež člověka uvykají necudnosti“
Regulace volného času v pinkasu židovské obce v Třebíči
Tato kapitola se zabývá trávením volného času a jeho regulací v židovské komunitě raně novověké Třebíče. V jejím základu stojí pramen, z něhož pochází citát stojící v názvu této studie a jímž je kniha představenstva místní židovské obce. Budeme mapovat volnočasové aktivity doložené v tomto pinkasu v rozmezí takřka sta let mezi lety 1672 a 1770 a analyzovat způsob a význam jejich regulací. Studie tak představuje sondu do každodennosti obyvatel středně velké moravské židovské obce i do způsobu uvažování představitelů samosprávy a odhaluje, jakým způsobem se obě strany vyrovnávaly se specifickými výzvami, kterým židovská komunita v raném novověku čelila. Praxi volnočasových aktivit, jejich konceptualizaci i přístup institucí vztahujeme také ke kontextu obdobných evropských židovských obcí a majoritní společnosti.
Studium volného času odhaluje specifické kulturní a sociální roviny historie, které mohou dokreslovat a osvětlovat rozsáhlejší společenské a dějinné transformace. Zvláště významné je toto téma pro dějiny raného novověku, do něhož badatelé zasazují samotné počátky moderní konceptualizace volného času. I sám normativní pramen, který stojí v jádru tohoto výzkumu, je pro zkoumané období příznačný. Jedná se o typ dokumentu, který ze staršího období neznáme a který zachycuje dobové právní uvažování úřadů židovské samosprávy, zahrnující i sféru mravů. Vnitrožidovské zákonné regulace zde vykazují zřejmou souvislost se vzestupem evropského absolutismu a jeho mechanismů moci, definování zákonů i způsobu postihování transgresí.
Záběr studie je vymezen časovým rozsahem zkoumaného pramene a v širším smyslu pak obdobím raného novověku, tedy intervalem od sklonku 15. do závěru 18. století. Toto období židovských dějin bylo „mimořádně bohaté na události“ a významné společenské procesy, což platí i pro raně novověkou Evropu jako celek, již charakterizuje nástup absolutismu, ekonomický vzestup buržoazie, zámořské objevy, kulturní rozvoj v duchu renesance a humanismu, ale i proces konfesionalizace. Zkoumání problému volného času se často zaměřuje na období moderní industriální společnosti. Naopak pro raně novověkou Evropu k tématu dosud neexistuje rozsáhlejší literatura, jež by se věnovala křesťanské majoritě, natož přímo židovské minoritě. Novější historické práce ale pod vlivem antropologických přístupů způsoby trávení volného času i obraz volnočasových aktivit Židů v legislativě, homiletice a literatuře alespoň částečně reflektují a některým dílčím volnočasovým institucím a aktivitám se již určité pozornosti dostalo (například socializaci v kavárnách), byť jiné prozatím zůstávají spíše v pozadí (například vycházky).
Kniha Pinkasim a správa židovských obcí v českých zemích raného novověku: struktura a funkce
(Sixtová, Olga & kolektiv) vyšla v roce 2023 v Nakladatelství Academia v edici Judaica.
ISBN 978-80-200-3373-4