Včera jsme zahájili výstavu Skutečný Santini, no a jářku, bylo to vpravdě neskutečný! Studenti architektury nabádali četných zajímavostí o díle tuhoto poťouchlého barokního architekta a já k tomu vymyslel nějaké malé legrace pro děti od 0 do 120 let. Udělejte si na Bílou horu poutní vycházku, do prosince tam straší pod každým panelem jeden makabrózní kostlivý průvodce s parukou. Nakoukněte denně mimo pondělí v 10:00–18:30 na rajský dvorek Kláštera benediktinek na Bílé Hoře a chopte se pracovního listu!
Letos si připomínáme 300 let od úmrtí geniálního českého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. O jeho životě víme velmi málo a také se nám dochovalo jen málo výkresů a stavebních projektů vytvořených prokazatelně jeho rukou. Možná i proto se kolem jeho osoby množí četné více či méně prokázané interpretace a informace o něm se místy dostávají až na mýtickou hranici. To však Santini nepotřebuje, aby mohl být i přesto pokládán za jednoho z nejlepších českých architektů.
Význam jeho práce i svérázný postup při projektování se pokouší ukázat téměř třicet seminárních prací studentek a studentů architektury z Fakulty architektury ČVUT, které zpracovali v letech 2021-23 pod vedení prof. Pavla Kaliny a arch. Josefa Holečka a které se zabývají specifiky Santiniho tvorby, zejména pak méně známými stavbami a jejich detaily. V rámci naší výstavy Vám představujeme nejzajímavější z nich. Věnují se pro Santiniho typickým tématům: geometrii půdorysů a fasád, dokonalému poznání architektonického řádu i jeho překročení, a také některým architektonickým detailům, zejména samonosným schodištím a klenbám. Cílem je ukázat, že Santini jako každý architekt řešil především praktické problémy, a právě s těmi se velmi svérázně vyrovnával.
K vidění bude i prezentace stavebních prvků spojovaných tradičně se Santinim v rámci poutního areálu. Část expozice je věnována mladším návštěvníkům a přibližuje hravou formou důležitá témata Santiniho architektury.