Odborné konference mě bavily od začátku studia. Jelikož jsem se ale nevydal cestou vědeckých publikací, ale popularizačních projektů, málo kdy se mi podaří na některé vystupovat jinak než v roli posluchače. Akce Jewish or Common Heritage? (Dis-)appropriation of Synagogue Architecture in East-Central Europe since 1945 byla ale postavena jako setkání vědců i lidí z praxe a tak jsem se drze přihlásil s příspěvkem o edukaci v českých synagogách, které jsem se věnoval za studií teoreticky a nyní prakticky. Byla to fajn příležitost potkat nové lidi, myšlenky a taky se mrknout do slavného muzea Polin.
Shodli jsme se, že evropské synagogy vždy byly důležitým symbolem, dříve místní komunity, potom ostrakizované menšiny, dnes symbolem evropských hodnot a vyrovnávání se s obdobím socialismu. Dnes sledujeme hojné obnovy židovské architektury a to nejen na úrovni měst, ale i městeček a vesnic. Iniciátoři těchto projektů jsou obce, občanské spolky a z většiny nežidé, pro které však „důstojné využití“ těchto objektů má obrovskou důležitost. Hlavní závěry celého setkání pro mě zní: původní účel většině synagog nelze vrátit a tak neexistuje žádná konzervativní ani „správná“ cesta, jak s nimi pracovat. Jakékoliv využití je nové a vyžaduje invenci.
