Malebná městská část Tábora zabodovala v 11. ročníku celorepublikové soutěže. „Klokotská alej lemuje cestu, která byla založena benediktiny už koncem 17. století, alej zde byla vysázena v roce 1836,” upřesnila o vítězné aleji organizátorka soutěže. A mě nezbývá než se přidat ke gratulacím. O to víc si vážím, že se podílím na projektu naučné stezky o historii Klokot a doufám, že se ve stínu oceněné aleje a křížové cesty už brzo objeví i panely naučné stezky, které umožní místním i přespolním objevovat další krásy této výjimečné historické obce.
V participativním rozpočtu města Tábor jsme nedávno uspěli před veřejností i radnicí, takže máme zelenou: spolu s Klárou Smolíkovou a Lukášem Fibrichem připravujeme pro místní i přespolní interaktivní procházku malebným poutním areálem, na které potkáte místní adamity, táborského Fausta, uličníky Klokoťáky i nedožeru Balouna.
Potkávání se naučné stezky s křížovou cestou, poutního místa s místem výletním, krajiny formované staletími s plánovanou rozhlednou koncentruje významy i důvody pro cesty a zastavení, kultivuje vidění místa, podněcuje zájem o jeho historii a nutně tedy i o budoucnost. Jako vedlejší efekt by se mohla zprůchodnit křížová cesta vedoucí pod Kostelem, bez nutného obcházení, a tedy minutí některých zastavení.
Výletní trasa zdrží návštěvníky ve městě, bude důvodem k procházkám z Tábora do Klokot i propátrávání místa pro ty, kteří přijedou za poutním místem. Stezka bude pojímat Klokoty jako specifickou místní část s vlastní bohatou historií a posilovat tím vztah místních ke svému bydlišti. Účelem není zmapovat kompletní dějiny obce, ale ukázat jejich vztah k městu Tábor i k širším, nadregionálním kulturním a historickým souvislostem. Tím si projekt klade ambice promlouvat nejen k občanům Klokot, ale i k obyvatelům z blízkého okolí a turistům. Naučná stezka bude pokrývat i široké spektrum návštěvníků a myslet na jejich potřeby. Bude dosažitelná procházkou z historického centra Tábora a napojena do širších výletních tras, ale zároveň bude obsahovat variantu pro seniory a rodiny s kočárky, která povede pouze po zpevněném povrchu.
Cílem stezky je seznámit návštěvníka s Klokoty jako specifickou městkou částí s bohatou historií. Panely by měly primárně představovat krajinu a objekty v ní, ale umožní návštěvníkovi i jít hlouběji než jen do popisu viditelného – ukáže historické a kulturní souvislosti. Klokotský klášter a poutní místo totiž tvoří jednoznačnou dominantu městské části, kterou navíc protíná historická křížová cesta. Dohromady tento výrazný areál katolicismu tvoří zajímavou opozici husitskému Táboru a nutně vzbuzuje otázky po historii vzájemných vztahů těchto dvou míst. Tyto vztahy by měly být výraznou linií stezky, neboť obě části (dnes) jednoho města většinu času existovaly v úzkém vzájemném kontaktu.
K návštěvníkům bude skrze stezku promlouvat řada historických i literárních postav, jejichž život byl spojen s Klokoty. Například:
- Šlechtic Vítek z Klokot, který postavil tvrz ve středověké obci Klokoty
- Pastýř, který spatřil Pannu Marii Klokotskou
- Klokotští adamité
- Jan Táborský z Klokotské Hory, písař a iluminátor, spravoval a vylepšoval pražský orloj
- Sv. Antonín a sv. Jan Nepomucký
- malíř Antonín Hála, autor vyobrazení křížové stezky
- Josef Vlastimil Kamarýt, obrozenecký kněz a literát, činný v Klokotech (19. století)
- Pepík Mařena, vůdce klukovské party Klokoťáků z knihy Václava Kaplického „Bandita, Paťara a spol“
- Václav Boušek, řídící klokotské školy, který vytvořil množství kreslených rekonstrukcí táborského obranného systému a vůbec středověkých militarií
- Strýc Baloun ze Švejka, na jehož nenasytnost nepomohly ani přímluvy na slavném klokotském poutním místě
- Rafael Maria Boušek, klokotský rodák a „táborský Faust“, legendární mystik a podivínský profesor, pohřbený v Klokotech